Zimní (ne)spánek

V posledních dnech se na mě začalo obracet více rodičů s informací, že se zhoršil spánek jejich dětí.

Mají problémy s denním spaním, usínají pozdě, jsou podrážděné, neklidné, když už nakonec usnou pozdě odpoledne, tak se budí večer a pak až do půlnoci nemohou usnout. V noci je náročné je znovu zklidnit, navíc už rodiče pozbývají sil.

Nejednalo se o ojedinělé případy, tento popis jsem slyšela nezávisle od různých lidí.

Máte pocit, že se jedná i o Vaše dítě nebo dokonce Vás samotné?

Pojďme se podívat, co ovlivňuje zimní spánek.

V roli je více faktorů.

Zkusme se zeptat sami sebe, jak se nám v tomto období usíná a spí. Můžeme se podívat i do minulosti a uvědomit si, jestli se jedná o opakující se záležitost. Často přijdeme na to, že se jedná o vzorec, který se opakuje v adventním období.

Zimní období je specifické nedostatkem světla, ráno svítá později, stmívá se velmi brzo, děti ve světelné fázi bdí, proto nespí okolo oběda, ale usínají až se soumrakem, aby zachytily alespoň část světelných paprsků.

Když usnou později, rozdělí si spánek na více částí, vrací se k přirozenému dvoufázovému spánku.

My lidé jsme meteosensitivní, děti tuto vlastnost nemají potlačenou, reagují na měnící se počasí a okolní vlivy.

Změny v zimě se týkají nejen množství světla, ale i srážek a teploty, nutí nás pobývat více v domácím prostředí, chybí nám zdravý pohyb na čerstvém vzduchu. Děti nemají možnost vybít si svoji přirozenou energii, doma se nudí. Co si budeme povídat, nejedné ženě (i mě) se nechce oblékat své děti do několika vrstev oblečení, zvlášť když délka oblékání není úměrná délce pobytu venku J

Trávíme více času v autech a uzavřených prostorech.

Nedostatek denního světla zasahuje do nastavení naší hormonální soustavy a vylučování neurotransmiterů, s nedostatkem slunečního záření se snižuje syntéza vitamínu D a toto vše ovlivňuje naši psychiku. Spoust lidí podléhá depresivnímu ladění a celkovému napětí.

Nedostatek denního světla doháníme umělým osvětlením, často bdíme dlouho do noci. Bohužel umělé osvětlení, zejména světlo z obrazovek, LED žárovek (zejména jeho modrá složka) stimuluje nervovou soustavu, nedivte se tedy, že se Vám špatně usíná po hodině strávené u počítače. Nehledě na obsah, který sledujeme.

Hlavně v adventním období podvědomě nasáváme stres a shon, při uspávání myslíme na všechno, co musíme stihnout, přenášíme to na naše děti, které jsou velmi vnímavé. Jsou tím doslova zahlcené.

Můžeme cítit pocity zmaru a beznaděje.

Toto období spojené se zimou a nedostatkem světla nás přímo vybízí k tomu stáhnout se do klidu domova a meditovat, probrat si svoje úzkosti, strachy, vše co vyplývá na povrch. Tlak společnosti je však jiný, kdo z Vás má klidný předvánoční čas?

Cokoliv v nás nesouzní, vyvolává napětí, které nám děti dávají jasně najevo, tím že jsou plačtivé, neklidné až agresivní.

Dalším faktorem je složení stravy, v zimním období ubývá čerstvých potravin, častěji jíme prefabrikovaná jídla ochuzená o základní živiny, ale obohacená o škroby a rafinované cukry.

Jsou nějaká řešení?

Můžete zkusit vstávat dříve, šetrně vzbudit své dítě hlazením, být s ním hodně na čerstvém vzduchu, dát mu možnost pohybu.

Večer omezit sledování TV, počítače, používat tlumenější světla, nebojte se používat svíčky. Na některých přístrojích již existuje filtr modrého světla.

Vyzkoušejte přidat více čerstvých potravin, ideální jsou zelená smoothie, naše nervová soustava v zimě potřebuje kvalitní tuky, já doporučuji čerstvě lisované oleje. Nezapomínejte na doplnění vitamínu D.

Zkuste se zaměřit na snížení míry stresu, rozdělovat důležité a méně důležité, udělat svátky opravdu plné klidu a lásky.

Zamyslet se nad svojí psychikou, strachy, nad tím, jestli se do něčeho zbytečně nenutíme.

Když už toto všechno selže, prostě to berte jako možnost být déle se svými dětmi. Možná si tím vším jen říkají o větší porci našeho naslouchání.

Ano, může to být náročné na time-management, když plánujete některé aktivity na dobu dětského spánku, ze zkušeností ale vím, že většina činností lze dělat společně s našimi nejmenšími. Je to jen o našem vnitřním postoji a překážkách, které si sami sobě klademe.

Děti často trpí nedostatkem naší aktivní pozornosti, dobu jejich nespavosti můžeme využít k naplnění jejich potřeby lásky. Nakonec i my zjistíme, jak to byl příjemný čas, zklidníme se a nebudeme v myšlenkách utíkat do minulosti ani budoucnosti. Budeme s nimi tady a teď v jejich realitě.

Věřte mi, nakonec to není tak složité. Berte to jako šanci zlepšit vztah s dětmi, namísto toho, abyste se s nimi snažili bojovat. Cokoliv vstřícného uděláme pro naše drobečky, vrátí se nám.

Přeji Vám svátky plné lásky.

Rozhovory o pláči - I. "Doktorka řekla, že je to kolika"

Hezký den Radko, děkuji za Vaši otevřenost a ochotu sdílet svůj příběh s ostatními ženami.

Říkala jste, že jste u prvního dítěte používala Estivillovu metodu.

Co Vás vedlo jejímu použití?

Tuhle metodu jsem praktikovala, protože jsem se bála, že když budu dcerku brát na ruce při každém zaplakání, tak bude rozmazlená a zvykne si na to a bude to vyžadovat pořád.

Jak jste se o této metodě dozvěděla?

Byla jsem prvorodička a všichni "staří a moudří" mi kladli na srdce, že je to tak správně.

Byla jste si jistá, tím co děláte?

Jista jsem si nebyla, ale věřila jsem, že je to tak správně. Bohužel…..

Jak jste se v průběhu cítila? Dokončila jste to?

Cítila jsem se hrozně, měla jsem výčitky, mrzelo mě to vůči dcerce, často jsem plakala za dveřmi když jsem ji poslouchala... Když plakala dlouho, šla jsem za ní, ji pohladit a zkontrolovat jestli je v pořádku. Někdy jsem to nevydržela a vzala ji do náruče.

Jak jste to celkově dlouho praktikovala? Dny, týdny?

Praktikovala jsem to krátce, zhruba do 3.měsíce. To dcera brečela opravdu hodně, třeba 3 až 4 hodiny, hlavně večer, bývalo to v pravidelnou dobu, takže jsem věděla, že je to nějaký problém. Lékařka mi tvrdila, že jsou to prdíky, věřila jsem tomu. Později jsme začaly dojíždět na rehabilitaci, fyzioterapeutka odhalila zablokovaná záda. Nikdy bych už nenechala své dítě plakat, nikdy to není bezdůvodné.

Jak dlouho plakala, než usnula?

Někdy musela plakat až 30 minut než usnula, někdy jsem to nevydržela a brala ji do rukou.

Ovlivnilo to nějak Váš vztah s dítětem?

Myslím, že díky tomu vyplakáváni je na mne dcerka závislá, když mám odejít třeba na nákup a má ji někdo hlídat, tak pláče, vyžaduje hodně chování, je plačtivá, dost se budí v noci, občas má i zlé sny. Je to takový můj "mamánek", asi se bojí, že tu nebudu, když mě bude potřebovat, že tu pro ni nebudu, tak jako v době, když byla miminko.

Použila byste tuto metodu znova?

Vyplakávání o samotě bych už nikdy nepoužila. Teď u druhého dítěte jsem se více informovala, četla a v žádném případě ho nenechávám plakat. Vždyť to malé miminko nezná nic než maminku, její vůni, tlukot srdce, mlíčko. Potřebuje ji, když zapláče, tak čeká, že přijde a přebalí ho, pohladí, pochová, dá mu napít a utěší ho, ochrání před nebezpečím. Nikdy to není bezdůvodné.

Stále si vyčítám, že jsem byla k dcerce nespravedlivá a chovala se tak ošklivě, když mě nejvíc potřebovala, nebyla jsem tu pro ni :( Budu si to vyčítat navždy!

Děkuji za rozhovor!

Doufám, že pomůže dalším ženám najít sílu a nenechat ovlivnit svoji mateřskou intuici názory okolí.

V období po porodu a prvních měsících života miminka jsem velmi zranitelné a potřebujeme citlivou podporu okolí, ne podkopávání mateřských instinktů.

Plakání o samotě je pro dítě stresovou situací, kterou dítě vnímá jako ohrožení života, vteřina je pro dítě celá věčnost.

Následky těchto metod se odráží v psychickém rozpoložení maminky i dítěte.


Pláč miminek v prvních měsících života často souvisí se zpracováním porodního zážitku, zvlášť opakuje - li se každý den. Při vyšetření je možné najít i svalové blokády jako následek porodu. Miminko v tomto období potřebuje naše pochopení a lásku.
Lékaři tento stav bývá bagatelizován na koliku. Včasný psychologický, kineziologický zásah může velmi pomoci. S úspěchem lze použít kraniosakrální terapii.
Já ráda používám Bachovy květové esence na zmírnění následků traumatu.

Vzkaz od syna

Občas špatně spávám, jsou to pozůstatky bezesných nocí z minulosti.

Hlavně okolo úplňku se mi hlava plní nedořešenými věcmi, které chtějí zrovna ten den z hlavy ven.

Při posledním úplňku jsem šla spát a nadzvedla polštář.

Ležel tak kaštan, se kterým si hrál můj syn. Občas v posteli nacházím různé věci :-)

Hlavou mi proběhlo: „Ten jsem tady nechal mami pro Tebe“.

Malý v klidu oddychoval vedle mě.

Vzala jsem kaštan do ruky a ucítila příjemnou hřejivou energii, všude zavládl klid a já usnula.

Když se syn probudil na kojení, stále jsem měla kaštan v ruce.

Děti jsou úžasně intuitivní a často ví, spíše cítí více než my. Když otevřeme naše srdce a dáme spát naše ego, naučíme se od nich spoustu věcí.

Vždy jsme je jako malí sbírali a nechávali si je v pokojíku.

Proč jen jako dospělí tak zapomínáme a musí nás k tomu vrátit až naše ratolesti?

Na to se mi vybavil nedávný zážitek z návštěvy kostela ….. paní s nadpozemsky zrzavými vlasy k nám přišla a synovi vtiskla do ruky kaštan.

Když jsme vyšli z kostela ven, na zemi se k nám přikutálel další.

Díky tomuto zážitku jsem začala pátrat dále.

Kaštany jsou odedávna symbolem života, lásky, plodnosti, hojnosti a vitality.

Proto se sbíraly a dávaly pod polštář pro jejich schopnost odnímat negativní energii. Po seschnutí se doporučuje je vyměnit.

Jejich léčivé účinky propagovala už ve 12. století Hildegarda z Bindenu, která byla nejen řádová sestra, ale i magistra a zajímala se o botaniku. Vyzdvihovala schopnost kaštanů prodlužovat život. 

Pozitivního vlivu kaštanu na spánek lze využít také v Bachově květinové terapii.

Přeji Vám krásné a magické zážitky s vašimi dětmi a příjemný podzimní čas.

Moc ukolébavek

Uspávání dětí je disciplína, která dávala zabrat už našim předkům.

Velkými pomocníky jim byly ukolébavky. Jejich zpívání mělo ve spánku ochránit miminko před ohrožením.

Zpívání rytmických textů v kombinaci s houpavým pohybem dokáže miminko dostat do klidového stavu a postupně uspat.

Novorozenci umí velmi dobře rozeznat hlas maminky, který znají už z prenatálního období a ten jim navodí pocit bezpečí a klidu.

Ke kolíbání sloužily samozřejmě kolíbky, ale na dobových fotografiích vidíme i ženy v krojích s dětmi v šátku.

Když miminko spí na hrudi, dostává kromě pocitu jistoty i vjemy o dechové a srdeční frekvenci, které mu pomáhají stabilizovat vlastní tělesné pochody, cítí feromony, které uvolňuje kůže maminky a má zajištěnou správnou termoregulaci.

Zpívání zpevňuje pouto mezi matkou a dítětem a reguluje emoční stav dítěte.

Vytvoření vlastní melodie a textu může pomoci komunikaci s děťátkem, čím bude starší, tím více s vámi bude interagovat a třeba vymyslíte další sloky :-)

Malí novorozenci jsou velmi vnímaví, jejich nervová soustava je připravená učit se a nasávat informace. Je proto důležité dávat si pozor na to, jaká poselství jim sdělujete.

Každá informace se zapisuje do paměti a ukládá do podvědomí, které ovlivňuje naše jednání.

Vzkazy, které předáte miminku, mohou ovlivnit jeho další život. Vycházím ze spousty publikovaných psychoterapií s regresí nebo hypnosou, kdy dospělí lidé našli spouštěč svých problém v raném dětství.

Většina známých ukolébavek je jemných a něžných.

Například:

Spi, miláčku, spi,

zavři očka svý,

dám ti buben a housličky,

nedám tě za svět celičký,

spi miláčku, spi.

nebo

Hajej můj andílku, hajej a spi,

matička kolíbá děťátko svý.

Hajej, nynej, dadej, malej,

matička kolíbá děťátko svý.

Hajej můj zlatoušku, hajej a spi,

zamhouři maličký očička svý.

Hajej, nynej, dadej, malej,

zamhouři maličký očička svý.

V textu této ukolébavky je poukázáno na potřebu nošení a chování.

Chovejte mě, má matičko,

jako míšeňské jablíčko,

chovejte mě, má matičko,

jako z růže květ.

Jen až vy mě odchováte,

 pak se na mě podíváte,

jak mi bude pěkně slušet bílej kabátek.

Našla jsem ale takové, které mě donutily zamyslet se nad poselstvím.

Halí, belí, koně v zelí

a hříbátka v petrželi.

Halí, belí, kočka v zelí,

a pes v koši, on ji straší.

Kočička se polekala

ven okénkem utíkala.

Halí dítě, kolébu tě,

až mi usneš, odejdu tě.

Do zahrádky, na karlátky,

do doliny, na maliny.

Sdělujeme tím miminku, že až se propadne do spánku, maminka od něj odejde.

Je prokázané, že děti profitují z blízkosti rodičů a některé mají problémy usnout, protože se bojí samoty a opuštění. Děti se často budí, aby zkontrolovaly, jestli je všechno v pořádku a zase klidně spí dál. Pocit bezradnosti a opuštěnosti jim ale v klidném spaní může bránit.

Já jsem tuto sloku změnila, přišlo mi necitlivé zpívat o opuštění, tak jsem nahradila slovo odejdu za obejmu.

Dokážu pochopit pocit žen, jejichž dítě nemůže usnout a ony plánují, co všechno udělají, až miminko zavře oči. Někdy i odběhnutí na záchod může být složité.

Zřejmě autor písničky zažíval podobné problémy.

A co teprve takováto na první pohled veselá písnička:

Kolíbala bába čerta na pařízku dubovým

hajej dadej můj čertíku však já na tě nepovím.

Kolíbala bába čerta na dubovým pařezu,

Hajej dadej můj čertíčku, nebo já ti nařežu.

Chápu, že nespící dítě v kombinaci s unavenými rodiči může být výbušná kombinace a unavenou ženu napadají různé myšlenky, přesto bych takovouto písničku nikdy před dítětem nezpívala.

Děti neusínají špatně, proto aby nás zlobily, ale často proto, že nám chtějí sdělit, jak moc nás milují.

Přeji vám všem klidné noci a příjemné uspávání.

Za historickou fotografii děkuji ženám z FB skupiny Nosíme děti :-)

Světový týden kojení

Dnes jsem se dozvěděla, že je Světový týden kojení.

Je to záslužné, bojovat za možnost kojit dle potřeb dítěte, neschovávat se pokoutně před pohoršenými zraky lidí, na druhou stranu je smutné, že se takové akce musí pořádat.

Kojení je základní potřeba k přežití dítěte, tak normální jako je dýchání a vyměšování. Ano, těmto procesům žádný týden věnovaný není, jsou tak běžné, jako střídání noci a dne.

Ze svého dětství si žádné kojící ženy nevybavuju, dokonce panenky měly tvarované pusinky, aby se jim tam dala vložit lahvička. Přišlo mi to tehdy tak samozřejmé.

Stejně tak, jako vyprávění babičky, která nemohla kvůli zánětu kojit a maminky, která přišla záhy o mléko. (Dnes už vím, že za tím byl špatný přístup, nepodpora a poporodní zásahy).

Jen jednou jsem v dětství zahlédla dítě sající z prsu a vyvolávalo to ve mně zvláštní pocity.

V dospělosti v restauraci jsem se cítila ohrožená kojící ženou, která seděla u stolu a zároveň večeřela. Pocit, jako bych zahlédla mimozemšťana.

Samozřejmě, o výhodách kojení jsem měla pasivní znalosti z vysoké školy, tím to ale haslo.

Když jsem byla těhotná, byla jsem odhodlaná kojit, tak dlouho, jak to moje dítě bude potřebovat.

Rozumějte: půl roku a pak už bude velké na to, abych šla do práce J

Jak se můj pohled změnil po porodu!

Najednou jsem pochopila, že je ten malý uzlíček, do kterého jsem se zamilovala na první pohled, na mě zcela závislý, chtěla jsem mu dát všechno, nehledě na okolnosti. Jenže ono to nešlo podle představ. Malý plakal, já nemohla najít vhodnou polohu a všechno mě bolelo. Studium na internetu moc podpory nedodalo, měla jsem pocit, že nezvládnu péči o dítě, že mám málo nastudováno, byla jsem odpojená od své intuice.

Naštěstí se to začalo lámat. Postupně jsem se odhodlávala vyjíždět na delší procházky a na řadu přišla otázka kojení na veřejnosti. Co když se dítě probudí a bude mít hlad? Jak to budu dělat? A co na to řeknou lidé?

Postupně se zlomila i tato překážka a dnes s hrdostí kojím svého třináctiměsíčního syna a doufám, že ještě dlouho budu. Užívám si ten pocit napojení, lásky, kdy se mi dívá od očí nebo spokojeně vrní a usíná.

Bylo prolomeno rodinné „prokletí“ nekojení.

Mám pochopení pro maminky, které mají obtížný začátek a kojení vzdají. 

Obdivuju, ženy bojovnice, které kojí i po traumatických porodech.

Přeji vám vstřícné a podporující prostředí.

Nebojte se mluvit o svých pocitech a požádat o pomoc laktační poradkyni.

A pokud dáváte dítěti umělé mléko? I přesto jste skvělá maminka a dítěti můžete dát lásku. Při pití z lahvičky ho držte v náručí, jako byste kojily. Mazlete se s ním a dávejte mu dostatek kontaktu.

Jen plná prsa ideální matku nedělají. 

Přeju všem ženám, aby měly takovou podporu okolí a odborníků, aby se kojení stalo běžnou součástí života a vymizely mýty o slabém mléku a zbytečnosti kojení v pozdějším věku.

Recenze: Hravě o živé stravě

Tato kniha přitáhla mou pozornost, protože začala vznikat v době, kdy jsem měla malé miminko.

Protože se stravuji rostlinnou stravou, řešila jsem zavádění příkrmů, tak aby dítěti nic nechybělo.

Na internetu bylo možné dohledat diskuze a články, ale chyběl ucelený zdroj. Kniha přišla jako na zavolanou.

Díky tomu, že Eva je maminkou a vitariánkou a navíc odbornicí na výživové poradenství není kniha jen směsí různých názorů, ale máte jistotu, že to o čem píše zároveň i žije.

Oceňuji, že v knize není popsán dogmatický přístup k výživě, ale snaží se s nadhledem provést světem rostlinné stravy a jejího úskalí (tím je neinformovanost a špatné zdroje potravin).

Pojďme otevřít krásně barevnou obálku a nahlédnout dovnitř….

Na první pohled vás okouzlí svými barvami a vtáhne do světa živé stravy.

Tím, to ale nekončí, pod obalem najdete zajímavé informace a praktické rady.

Na úvod dostanete základní přehled o výživě a jejích jednotlivých složkách.

Dostanete odpovědi na časté otázky ohledně vitamínů, bílkovin, omega 3mastných kyselin, železa, jódu, vhodnosti vitariánství u dětí a dalších sporných témat.

Dozvíte se, jak připravovat jídelníček s ohledem na věk, jak postupně přidávat rostlinnou stravu dětem, kde nakupovat a na co si dát pozor.

Kapitoly s recepty jsou přehledně rozdělené od nápojů až po hlavní jídla.

Obohacující je kapitola o vodě, na jejíž čistotu často zapomínáme. Dosud jsem k pití destilované vody měla spíše skeptický přístup.

Publikace je vhodná pro všechny, kteří hledají inspiraci, nejen rodiče a vegany.

Knihou ráda jen tak listuji, hledám inspiraci a také po ní sahám, když si nejsem jistá, jestli dělám vhodné kroky.

Těší mě, že autorka zařadila mezi recepty i vařená  jídla, protože v zimních měsících je těžší dodat potřebnou energii syrovou stravou, navíc kojící ženy mají vyšší energetickou spotřebu.

Celé těhotenství jsem se stravovala převážně vitariánsky, ale během kojení mi tato jídla nestačí, aby zajistila dostatečnou tvorbu mléka. Navíc vím, že maminky malých dětí jsou časově vytížené a ne vždy mají čas si připravovat raw food.

Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla dávat dítěti jídlo metodou BLW, byly pro mě některé recepty pro děti od 6 měsíců nepoužitelné, ale to nevadí, smoothie jsem začala připravovat později. I jídlo do ruky se dá připravit ze zdravých rostlinných surovin.

Co mi kniha přinesla?

Ubezpečení, že při správném složení potravin můžu své dítě živit veganskou potravou.

Avokádo je skvělý první příkrm.

Nemusím být posedlá syrovou stravou, hravost je při výživě dětí důležitá.

Uvědomění si, že zdravé potraviny máme na dosah a nemusíme vždy sahat po těch exotických.

Nezapomínám přidávat mořské řasy do jídla.

Děkuji Evě za takový počin.

Borůvková rychlokaše

Jsou dny jako tyto horké letní, kdy mám chuť jen na ovoce.

To ne vždy zasytí, proto připravuji "kaši".

Do mixéru dám nejdříve namlet semínka - mix lněného a dýňového.

Když je vytvořený prášek, přidám na menší otáčky ovoce. Jako základ používám banány a doplním vždy něco pro barvu a chuť, naposledy to byly borůvky. 

Někdy ještě ke konci přihodím hrst chia semínek, které ji ještě dohustí. Ze zkušeností je tam dávám později, několikrát se mi stalo, že zhořkla.

Výhodou semínek je to, že vytvoří kašovitou konzistenci, navíc obsahují zdravé omega3-nenasycené mastné kyseliny.

Nejen dětem tato rychlokaše  moc chutná :-)

Lněné semínko je výhodné připravovat čerstvé, pokud ho namelete moc brzy, dochází k oxidaci a ztrátě prospěšných látek. Jeho rozdrcením tyto látky zpřístupníte a lépe je vstřebáte.

Proč si zasluhuje takovou pozornost?

Kromě už zmiňovaných mastných kyselin obsahuje velké množství proteinů, spoustu antioxidantů, vlákninu a také ligniny, které ovlivňují metabolismus, regulují tak tělesnou hmotnost a snižují riziko některých chorob, jako je cukrovka a cévní onemocnění.

U dětí pomáhá díky obsahu mastných kyselin rozvoji nervové soustavy.

V poslední fázi těhotenství je doporučováno pro změkčení porodních cest.

Chia semínka obsahují vysoké množství železa, v kombinaci s vitamínem C z ovoce se zvýší jeho využitelnost.

Potrava pro mozek

Co dělat, když chcete zajistit správný vývoj nervové soustavy vašeho dítěte?

Správná výživa, podpora správného psychomotorického vývoje (zbytečné neurychlování, cvičení v souladu s aktuálními schopnostmi dítěte) a snížení množství stresu v těhotenství a při porodu jsou ty nejzákladnější pilíře.

Nervové buňky se vyvíjí v prvních měsících těhotenství, proto strava a psychika maminky mohou ovlivnit aktivitu mozku.

V prvních šesti měsících života miminka je pro vývoj nejdůležitější kojení, mateřské mléko je koktejl všech potřebných látek, nejen z hlediska výživy, ale i imunity a psychiky.

V dalších měsících jeho důležitost neklesá. V této době je vhodné postupně zařadit příkrmy, aby se dítě seznámilo s chutěmi a konzistencí potravy.

Já doporučuji metodu BLW (baby lead weaning), kdy má dítě možnost jídlo prozkoumat a samo si vybírá z nabídnutých potravin.

Pojďme se podívat, které potraviny bychom měli zařadit do nejen dětského jídelníčku.

Nervová buňka má své výběžky obalené myelinem, který obsahuje velké množství tuků, proto je potřeba potravou dodávat určité druhy lipidů.

Pro tělo jsou důležité omega-3-nenasycené kyseliny, které si neumí samo vytvořit.

Mezi ně patří AA, EPA a DHA.

Jsou důležité pro vývoj mozku a správnou funkci nervové soustavy, tvoří součásti buněčných membrán.

V jakých potravinách je najdete? V tučných rybách, semínkách ořeších.  Doporučuji za studena lisované oleje, nejkvalitnější je z vlašských ořechů.

Lněné semínko obsahuje velké množství ALA, ze které se tvoří další mastné kyseliny. Tato semínka jsou variantou ke konzumaci ryb.

Avokádo je plné kvalitních tuků, minerálních látek a vitamínů, doporučuji ho zařadit mezi první příkrmy.

Dalším výborným zdrojem jsou konopná a dýňová semínka.

Omega 3-mastné kyseliny, bychom měli přijímat až pětkrát více než omega-6-MK.

Bohužel tento poměr je často otočený.

Omega 6 MK najdeme v sójovém, slunečnicovém kukuřičném, bavlníkovém oleji a jiných.

Mozek spotřebuje velké množství kyslíku a glukosy a je citlivý na jakýkoliv výkyv.

Bílý rafinovaný cukr však nepřiměřeně stimuluje CNS, dávejte přednost přirozeně se vyskytujícím cukrům v ovoci a polysacharidům v obilovinách a pseudoobilovinách (pohanka, amarant, quinoa..)

Bílkoviny jako zdroj aminokyselin jsou také velmi důležité. Aminokyseliny se neúčastní jen stavby buněk ale i aktivního transportu látek mezi neurony, jsou tedy důležité pro rychlost našeho myšlení.

Některé aminokyseliny patří mezi esenciální, tzn. tělo si je nedokáže vytvořit a proto je důležité sledovat jejich přísun v potravě.

K těmto aminokyselinám se řadí leucin, izoleucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin. V období růstu jsou důležité i semiesenciální AK arginin a histidin, které si tělo vytváří v omezeném množství).

Tryptofan se účastní syntézy serotoninu, který jako přenašeč ovlivňuje náladu, emoce, jeho nedostatek vede k depresím, poruchám spánku a jiným neuropsychiatrickým poruchám.

Dále se z něj tvoří vitamín B3 – nikotinamid.

Tryprofan najdeme hlavně v ořeších a semínkách (kešu, chia, alfalfa), datlích, řasách, fenyklu, špenátu, sýru, kakau a zelených potravinách

Jeho využitelnost zvýšíme současným příjmem potravin s vitamínem B6.

Valin ovlivňuje metabolismus neurotransmiterů, najdeme ho v čočce, karobu a živočišných produktech.

Fenylalanin je prvotní molekulou, ze které se v těle tvoří neurotransmitery dopamin, adrenalin a noradrenalin. Najdeme ho v ořeších, kvasnicích, čokoládě,  obilovinách a zejména v sýrech a masných produktech.

Jeho nedostatek se může projevit zmateností, depresí a poruchami chování.

Histidin se účastní na tvorbě obalu nervů – myelinu, tím ochraňuje CNS před vznikem degenerativních chorob. Jeho zdroje jsou hrášek, řepa, křen, ředkvičky, česnek, cibule,  celozrnné potraviny, vlašské ořechy, soja, maso i zelené potraviny.

  

Pestrá strava plná vitamínů je pro fungování naší nervové soustavy důležitá, stěžejní jsou zejména vitamíny skupiny B a D.

Náš mozek potřebuje přísun vitamínů B1, B3, B6, B12 a kyseliny listové.

B vitamíny se v přírodě vyskytují pohromadě, jako B-komplex, pokud se nejedná o závažný deficit, nemá smysl je podávat izolovaně, důležitá je pestrá strava, tím se zlepší jejich využitelnost.

Tyto vitamíny jsou v potravě často zastoupené, ale pokud dáváme přednost prefabrikovaným potravinám, můžeme trpět jejich nedostatkem. Vitamíny B se podílí na tvorbě neurotransmiterů.

B1 (thiamin) se podílí na zpracování cukrů, které jsou palivem pro mozek a také zasahuje do metabolismus aminokyselin leucinu, isoleucinu a valinu, které jsme si už zmiňovali. Jeho vstřebávání brání rafinovaný cukr, káva, bílá mouka, kofein a čaj. Ničí se teplem, konzervací i mražením.

Jeho nedostatek se projeví jako podrážděnost, únava a nesoustředěnost. Častý bývá u alkoholiků, matky alkoholičky v těhotenství tedy své dítě ohrožují nejen kvůli toxicitě alkoholu.

Zdrojem thiaminu jsou kvasnice, ořechy a celozrnné obiloviny.

B3 (niacin) se také účastní štěpení cukrů a je nezbytný pro správné fungování nervů. Nachází se v kvasnicích, arašídech, slunečnicových semínkách, luštěninách a pšeničných klíčcích.

Jeho nedostatek nebývá běžný, protože tělo ho dokáže vyrobit z aminokyseliny tryptofanu.

B6 (pyridoxin) funguje jako koenzym pro řadu enzymů a jako všechny B vitamíny má co do činění se zpracováním cukru.

Najdeme ho v avokádu, kvasnicích, banánech, celozrnných obilovinách, kapustě, špenátu, ořeších.

B12 (kobalamin) se prakticky nevyskytuje v rostlinné potravě, nebo je jeho množství malé a kolísající.

Vytvářejí ho mikroorganismy jako bakterie a houby. V těle se ukládá v játrech a jeho zásoby vydrží na 5-10 let. Lidské tělo má horší schopnost jeho vstřebávání ze střeva, při deficitu je lepší podávat ho v injekční formě.

Běžně je dostupný v živočišné potravě, najdeme ho i v řase spirulině.

Jeho funkcí je přenos vzruchů mezi nervovými buňkami a tvorba myelinu.

Nedostatek se může projevit brněním, slabostí, poruchou paměti a soustředění, třesem a únavou.

Kyselina listová se účastní metabolismu aminokyselin a nukleotidů a tím ovlivňuje tvorbu DNA.

Je známá její důležitost v prvních měsících těhotenství, kdy její nedostatek ovlivňuje utváření nervové soustavy a uzavírání neurální trubice.

Zdrojem je listová zelenina, folát se ničí vařením.

Jeho hladinu mohou snižovat i určité léky – metotrexát, antiepileptika.

Při genetické poruše v genu pro enzym MTHFR vázne přeměna kyseliny listové na její aktivní formu, proto by si těhotné ženy měly nechat toto vyšetřit anebo suplementovat i aktivní formu vitamínu – metafolinu.

Antioxidanty jsou látky, které brání poškození buněk kyslíkovými radikály.  Tato skupina je rozmanitá a široká.

Patří sem vitamíny A, C, A, selen, zinek, betakaroten, koenzym Q10, kyselina alfa lipoová, kurkumin, žen šen a další.

Antioxidanty působí kladně na cévy a tím zajišťují plynulý průtok krve mozkem.

V přírodě se nachází v ovoci a zelenině, bylinkách a koření, které zajišťují jejich dostatečné spektrum. Doplňky stravy nezajistí takovou účinnost a mohou být i škodlivé.

Které potraviny jsou nejvhodnější? Obecně červené a modré ovoce: ostružiny, maliny, borůvky, šípky, třešně, acerola a další.

Dýně, zelí, špenát, brokolice, mrkev, řepa, cibule a další zelenina vám také poskytne bohatou dávku antioxidantů.

Žluté barvivo kurkumin je neuroprotektivní látka, působí protizánětlivě. Mluví se o něm jako o prevenci demence. Jeho působení zvýšíte v kombinaci s pepřem a chilli, ale dětem můžete jen kurkumovým práškem přibarvit jídlo.

Pestrá strava je důležitá a dodá vám více živin, než vitamínové doplňky. Pro děti vybírejte jídlo z kvalitních zdrojů. Protože jím rostlinnou stravu, tento článek slouží i k uvědomění, že většina důležitých látek lze získat touto cestou.

Nosící FAQ

Nosící maminky si občas stěžují, že se jich lidé ptají na spoustu věcí a ne vždy je to myšleno pozitivně.

My bydlíme na vesnici nedaleko Brna a naštěstí jsem se s odmítajícím přístupem nesetkala.

Možná je to tím, že se tady všichni lidé zdraví, v neděli kostel nebývá prázdný a lidé často pracují na poli a váží si půdy.

Babičky se při pohledu na miminko rozněžní a vzpomínají na svoje děti, zaměstnankyně pošty se na malého vždy usmívají a lidé mi otvírají dveře v obchodě.

Paradoxně, když srovnám cestu s kočárkem, lidé jsou k šátku mnohem vstřícnější.

Přesto i mě se ptají na spoustu otázek, z nichž některé se opakují a některé mi přijdou úsměvné.

1)  Proč si nevezmete kočár, když máte tolik tašek?

Tašky si hodím přes rameno a mám volné ruce. Můžu se najíst, napít, ukazovat na věci okolo, aniž bych musela zastavovat. Kočárek mi obě ruce plně zaměstná. Zastavovat kvůli všemu mi přišlo unavující, nehledě na to, že jsem měla miminko se sensorem pohybu a každé zastavení ho probouzelo ze spánku.

S nosítkem se protáhnu i mezi regály v obchodě, široký kočárek jsem musela nechávat před obchodem, což opět znamenalo probuzení dítěte a pláč. A protože vím, jaký stres to pro malé miminko je, snažila jsem se takovým situacím vyhnout. Nosítko pro mě znamená možnost jít v klidu na nákup.

Jediné situace, kdy je kočárek potřeba jsou návštěva lékaře a nákup oblečení.  Vyšetření na gynekologii si s dítětem na břiše nedokážu představit. Ano, kdysi bylo v tom samé břiše, ale tehdy ještě nebylo tak pohyblivé.

Vraťme se k těm taškám, i kdybych si mohla něco odložit do kočárku, zádrhel nastane v momentu, kdy potřebuju vyndat dítě, nákup a jít s tím do 2. patra, v tu chvíli bych chtěla být chobotnicí.

Navíc se spící dítě z nosítka dá položit přímo do postele a neprobudit.

2)  A nebojíte se, že zmoknete?

Tato otázka mě dnes zarazila hned několikrát.

Když se chystá déšť, dám co do tašky vynález zvaný deštník.  Nemusím obalovat kočárek do fólie, přes kterou není vidět. Naopak představa kočárku v jedné ruce, deštníku v druhé by mě odradila kamkoliv jezdit. Jako nosící se lépe vyhýbám autům najíždějícím do kaluží.

Dnes jsem si opět ověřila, že kombinace nosítko + deštník je nejlepší volba i pro cestu autem do města. Prostě si sednete na zadní sedadlo, dítě přehodíte do nosítka, vezmete deštník a z auta už vystupujete suchou nohou jako popová hvězda.  Jen ti fotografové se někam ztratili.

3)  A nebolí vás záda?

Ne nebolí. Záda mě bolela, když jsem musela několikrát nést kočárek v ruce nebo s ním manipulovat v terénu. Takové poponesení pár schodů do místa bez nájezdu mi zatížil záda a břišní svaly mnohem více. Když je šátek dobře navázaný, váha se rovnoměrně rozloží a tělo se naopak vyrovná.

4)  Je mu tam dobře, když je takový zmáčknutý?

Je mu tam skvěle, proto mi položil hlavu na prsa a spokojeně oddychuje :-)

5)  Nevypadne Vám z té bundy?

Ne drží se mě jako klíště :-)

Tuto otázku jsem slýchala celou zimu.  Tak snad si místní neříkali nic o spartánské výchově.

A na jaké otázky ohledně nošení jste odpovídaly vy?

Pamatujete si z dětství na tvarohové knedlíky přelité jahodami?
Nedávno jsem vyrobila jídlo, které mi tyto chuťové vzpomínky vrátilo.
Někteří možná ocení rychlost přípravy, jiní lehkost :-)

Uvaříme rýžové těstoviny, já jsem měla po ruce kolínka (ano i ty mi evokují dětství). Var trvá krátce, cca 5 minut. Můžeme je použít i vychladlé.
Posypeme je jahodami a namísto smetany dáme kokosové mléko. Kupujeme značku AroyD, které je bez konzervantů a je vždy husté.

Jídlo lze vylepšit posypkou z mletých semínek (my jsme použili směs ze lnu, dýně a kešu s cukrem a skořicí).

A kam se odstěhoval hliník?

Zapomenout nesmíme na hliník, který je poslední dobou diskutovaný.

Vyskytuje se v široké škále sloučenin, z nichž některé jsou více a některé méně toxické.

Je součástí antacid – léků proti překyselení žaludku a také se skrývá v potravinových aditivech.

Prostupuje přes hematoencefalickou bariéru a také skrz placentu.

Převážně se vstřebává v trávicím traktu, kde je vychytáván různými molekulami, se kterými tvoří komplexy. Přes kůži přestupuje malé množství, které u dětí není zanedbatelné.

Je-li množství hliníku v potravě vyšší, zachytávající molekuly již nestačí a hliník se začne vstřebávat. 

Hlavním místem ukládání jsou kosti a nervová soustava. V CNS pak vyvolává encefalopatii podobnou Alzheimerově chorobě a narušuje neurotransmiterový systém. Z mozku se pak velmi pomalu odbourává, poločas vyloučení byl spočítaný na sedm roků.

Zajímavé je, že v přírodě se hliník více vyskytuje v rostlinné než živočišné potravě, vyšší množství obsahují čajové listy. Větší množství nalezneme i v kakau.

Hliník se vstřebává do mateřského mléka, větší množství ale bylo nalezeno v dětských výživách a sójových výrobcích.

Kyselé potraviny zvyšují uvolňování hliníku z nádob.

Z těla se vylučuje ledvinami, proto jsou ohrožení lidé se sníženou funkcí.

Nádobí jako zdroj hliníku je již dnes na ústupu, dále ho najdeme v antiperspirantech (chlorid hlinitý), v opalovacích krémech i v těch pro děti, antacidech a diskutovaných vakcínách.

Jak omezit příjem hliníku? Studujte obsah potravin, jeho sloučeniny se přidávají do rýže, soli, plátkových sýrů a jiných.

Omezte používání kosmetiky s obsahem hliníku, zejména u dětí, neaplikujte je na poraněnou kůži.

Dbejte na pitný režim, minerální vody s obsahem křemíku mohou zvyšovat vylučování hliníku z těla, lze pít roztoky s křemelinou, u dětí i novorozenců se doporučuje Enterosgel. Křemičitany se vyskytují i v bylinkách, doporučován je čaj z přesličky.

Rozpustnost hliníku se zvyšuje v přítomnosti fluoridových iontů, které spolu tvoří komplexy a ty zasahují do rovnováhy hormonů a neurotransmiterů. Fluorid usnadňuje přestup hliníku do mozku.

Ve vyšší koncentraci je nalézán v šišince, která ovlivňuje cyklus spánek a bdění.

Fluor je používán jako prevence zubního kazu v pastách, tabletkách, fluoriduje se voda.

Předávkování může vyvolat neuropsychické potíže jako porucha řeči, vidění, paměti, bolesti svalů, syndrom neklidných nohou, migréna a poruchy vědomí.

Jak snížit tuto zátěž?

Dětem nedávejte fluoridové pasty, polykají je a větší množství se dostane do trávicí soustavy. Doporučuji filtry vody. Omezte nakupování obohacených potravin, například sůl a hotových potravin.

Co možná nevíte o výživě a dětském mozku

Děti mají velikou schopnost učení, spojovaní vědomostí a tvorby nových synapsí.

Rodí se s velkým množstvím neuronů, které jsou připravené se tvarovat a vyvíjet. Učení a vývoj mozku začíná však už v období těhotenství.

Události a výživa v těhotenství a raném věku mohou mozek vašeho dítěte ovlivnit.

Děti mají nevyvinutou hematoencefalickou bariéru, která brání přestupu škodlivých látek z krve do mozku, proto jsou více ohrožené chemickými látkami v prostředí.

V normálním stavu přes ni projdou jen některé látky: voda, kyslík, CO2, NH3, etanol, aminokyseliny, glukosa, lipofilní (v tucích rozpustné) substance jako jsou steroidní hormony.

V prvním díle se podíváme na to, čemu byste se měli vyhýbat.

Snažte se omezit vliv toxických látek z okolního prostředí.

Ze širokého spektra si zmíníme některé.

Těžké kovy jako rtuť a olovo mohou působit akutní otravy, ale většinou se postupně ukládají v mozku a mohou vést k chronickým nemocem. Rtuťové teploměry se dnes již tolik nepoužívají, ženy, které jsou těhotné nebo kojí, by si neměly nechat aplikovat nebo měnit amalgámové plomby.

Zajímejte se o zdroj vody v místě, kde bydlíte, zdali tam není staré potrubí, které by mohly uvolňovat olovo.

V určitých plastech se vyskytují ftaláty, které slouží jako změkčovadla. Nalézt je můžete i v kosmetice. Protože jsou rozpustné v tucích, mohou přecházet i do tučných potravin.

Dále v plastech často najdete bisfenol.

Používání těchto látek může vyvolat neurovývojové poruchy, ADHD, dále ovlivní hormonální soustavu a zasahuje do vývoje plodu.

Zkuste nahradit plastové obaly skleněnými a nakupovat výrobky s logem BPA free.

Pesticidy jsou širokou skupinou látek hubení škůdců. Mohou mít vliv na vznik leukémií a jsou neurotoxické. Při výběru ovoce a zeleniny dejte přednost těm neošetřeným.

V dnešní době hojně rozšířený glyfosát (Roundup) působí neurotoxicky na vývoj plodu, bývá spojován s výskytem autismu.

Ptáte se jaké potraviny omezit?

Děti by neměla kvůli nedokonalé hematoencefalické bariéře jíst výrobky s glutamátem nebo aspartamem. Ty patří mezi neurotransmitery a jejich zvýšený příjem vede k excitaci buněk a postupnému zániku neuronů. Dále ovlivňují hormonální rovnováhu a brání vstupu glukosy do buněk, což vede k únavě.

Aspartam (původně vyvinutý jako bojová látka) je umělé sladidlo a bývá skrytý ve spoustě trvanlivých potravin. Hledejte ho také pod označením E951. V těle se rozkládá na metanol, který působí negativně na nervy. Může způsobit bolesti hlavy, deprese, nespavost, únavu, obezitu, závratě a poruchy paměti.

Kromě potravin se nachází i v potravinových doplňcích nebo lécích, pozor si dejte zejména na šumivé tablety.

Glutamát sodný (E621) je syntetická látka odvozená od přírodního glutamanu vyskytujícího se v řasách. Ačkoliv jeho škodlivost v běžném množství nebyla prokázána, existují lidé, kteří reagují na jeho příjem rozvojem alergické reakce, která se projeví jako bolest hlavy, malátnost a pocení. Glutamát navíc obsahuje větší množství sodíku, proto by ho děti měly vynechat. Chuť pokrmů můžete zvýraznit směsí bylinek.

Nejen dětem ale i dospělým nesvědčí používání stimulantů. Ty sice přechodně zvýší výkon, ale na přechodnou dobu, vzniká energetický dluh. Ovlivňují chování, souvisí s hyperaktivitou a poruchou spánku a soustředění.

Stimulanty bývají také často sladké. Používání bílého rafinovaného cukru taktéž ovlivňuje funkci mozku a chování. Cukr totiž vstupuje do syntézy mozkových přenašečů, snižuje hladinu B vitamínu a hořčíku.

Molekuly glukosy způsobují změny buněk a vzniká zánětlivá reakce. Děti s nadměrným příjmem cukru jsou nesoustředěné a hyperaktivní, v dlouhodobém horizontu mohou vznikat i deprese.

Vyhýbejte se rychlým cukrům, kolísání hladiny glykémie. Dávejte přednost přirozeně se vyskytujícím cukrům.

A co lepek?

Některé zdroje uvádějí jeho vliv na zvýšenou zánětlivou reakci a rozvoj únavy, brnění končetin, poruchy soustředění a deprese.

Dávejte si pozor na skrytý lepek v trvanlivých potravinách, dávejte přednost kváskovému pečivu, zkoušejte různé bezlepkové mouky – pohankovou, kukuřičnou, rýžovou apod.

Spousta potravin je obohacená o vitamíny. Ač by se to mohlo zdát jako plus, je lepší dodávat vitamíny přirozenou formou.  Umělé vitamíny ovlivňují vstřebávání těch přírodních, navíc by mohlo dojít i k „předávkování“. Umělé kojenecké mléko obsahuje vitamín D, proto upravte jeho přísun. Taktéž jsou některé potraviny fortifikované o kyselinu listovou. Nadměrný příjem kyseliny listové bývá dáván do souvislostí s tumory střev.

A hlavně se během jídla vyhněte stresu a vychutnávejte si ho J

Během stresu si uvolňuje kortizol, který má v dlouhodobém horizontu negativní vliv na paměť a psychiku.

V příštím díle se zaměříme na potraviny pro mozek prospěšné.

Z jiného úhlu pohledu

Představte si….

…..že ležíte o samotě v tmavé místnosti, bez možnosti pohybu, jste odkázaní na pomoc druhých, nemůžete se sami nakrmit ani dojít na toaletu.

Je vám možná zima, možná máte žízeň nebo hlad, ležíte v mokru nebo je cítíte smutek a rádi byste s někým promluvili nebo někoho objali.

Možná jste se probudili, ze špatného snu.

Nemůžete mluvit, jediný zvuk, který vydáte je křik a pláč.

Myslíte si, že popisuji situaci z léčebny dlouhodobě nemocných?

Tak pojďme dál.

Za dveřmi vidíte pohyb osob, dohadují se:

„Ne ještě ho chvilku nech, třeba usne“

„To zvládne“

„Musí se naučit spát o samotě“

„Nechoď tam, nebo ho rozmazlíš, zvykne si na to!“

„Aha, asi mě tady nechají“, říkáte si. Zkoušíte to znovu a znovu, popadá Vás panika, srdce buší a špatně se Vám dýchá, jsou přeci jen tak kousek, stačilo by otevřít dveře a nakouknout….

Usínáte vyčerpáním a zdáli jen slyšíte: „Už nekřičí, vidíš, je v pohodě, jen to zkoušel“.

Ráno se probudíte s divnou pachutí na jazyku, víte, že se něco stalo, ale okolí se usmívá a pokyvuje na Vás hlavou, jak jste šikovní.

Ano popisuji situaci z dětských pokojíčků.

Hlavou Vám běží: provedli mi něco nehezkého, ale musí mě mít rádi, možná je chyba ve mně.

Radši příště nebudu křičet nebo se na mě budou zlobit.

A tak se ten prožitek ve vás ukládá a dlouho může spát, dokud ho něco nevynese na povrch.

Možná je něco takového ukryté i ve Vašem podvědomí, možná vás učili, že jedině tak je to správně, dítě má spát samo ve své postýlce a od určitého věku nemá nárok se v noci budit.

Nikdy prosím nenechávejte plakat své miminko o samotě.

Miminko, které je odtržené od maminky pociťuje masivní úzkost, téměř jako by se setkalo se smrtí, jelikož je na ní zcela závislé a bez ní by opravdu zemřelo. 

Tato úzkost se zapíše do jeho limbického systému a bude ho provázet celý život.

Ovlivní jeho výběr partnerů, tendenci k závislostem, schopnost čelit nepříjemným věcem a celkové sebevědomí.

Věděli jste že…..?

-          Pro miminka je pláč formou komunikace? Nechtějí Vás manipulovat ani vyvolat nepříjemné pocity

-          Pokud ve Vás pláč miminka vyvolává paniku, možná si rozpomínáte na vaše rané dětství

-          Pláč je pro miminka formou vypořádání se se stresem

-          Po nepříjemném zážitku miminka v slzách vyplavují stresový hormon, který můžeme detekovat i několik dní poté

-          Malé děti se v noci budí a je to zcela přirozené a v určitých případech dokonce žádoucí. Kontakt, mazlení a společné spaní vaše dítě nerozmazlí, naopak jsou důležité pro jeho fyzické zdraví a prospívání

Nedělejme našim dětem nic, co by se nám samotným nelíbilo, milujme je, tak jak oni milují nás.